British rock musician (1945–2015)
Ian Fraser Kilmister (24 December 1945 – 28 December 2015), better known as Lemmy, was an English musician who was the founder, lead singer, bassist and primary songwriter of the rock band Motörhead, of which he was the only continuous member.
From: Wikiquote (CC BY-SA 4.0)
Native Name:
Ian Frazer Kilmister
Alternative Names:
Ian Fraser Kilmister
•
Ian Kilmister
•
Lemmy Kilmister
•
Ian Willis
From Wikidata (CC0)
Showing quotes in randomized order to avoid selection bias. Click Popular for most popular quotes.
Unlimited Quote Collections
Organize your favorite quotes without limits. Create themed collections for every occasion with Premium.
People who work in a factory, right, or some awful fucking mind-numbing job like that - ‘cause I worked in a factory, I know what it’s like; it’s fucking awful, yeah? Most people have to do that kind of job that they hate every day of their lives. Can you imagine what that must be like? You have to submerge your intellect completely, right, and just, y’know, che cha, y’know, and all that. So, at the weekend, they want to hear something that tears the heart out of ‘em and gives it back better.
The line-up was Alice Cooper, Judas Priest, us, Metal Church and Dangerous Toys. The Metal Church and Dangerous Toys guys were the best company – you never saw Alice (he was generally on his bus watching Japanese splatter movies) or anyone in Judas Priest, but I’d always run into some of the guys from the other bands somewhere. Usually at a strip club. Every city we went to, we’d all go down to the local strip club, and there they’d be.
Další věc, kterou lidé nechápou, je moje sbírka nacistických suvenýru, jež se začala dost rozrůstat, poté co jsem se přestěhoval do Státu.
Předměty z druhé světové války mezi lidmi kolovaly, co si pamatuju. Koneckonců jsem se narodil v roce, kdy válka skončila, a lidé si tehdy domu nosili nejrůznější věci jako suvenýry. Když jsem přijel do Ameriky, měl jsem jednu dýku a dvě medaile, možná nějakou vlajku a železný kříž, to bylo všechno.
Jako s každým koníčkem, čím více se do něho člověk zabere, tím zajímavějším se stává.
Takže teď mám obrovskou sbírku předmětu z doby hitlerovského Německa – dýky, medaile, vlajky, všechno možné. Tohle všechno připomíná něco, co se skutečně stalo, je to zkrátka historie (z větší části, neboť nacismus stále existuje, byť jen okrajově).
Nechápu lidi, kteří si myslí, že pokud budou něco ignorovat, tak to zmizí. To se teda pletou, jakmile něco ignorujete, akorát to nabývá na síle.
Evropa ignorovala Hitlera dvacet let. V roce 1936 jsme ho mohli porazit: francouzská armáda ho mohla vyhnat z Porýní a byl by vyřízený. Vlastní lidé by ho svrhli. Ale Francouzi utekli, jako vždy a nechali ho tam napochodovat.
Výsledkem bylo vyvraždění čtvrtiny světa!
Navíc si vezměte, že Hitler byl nekuřák, abstinent a vegetarián, nosil oblek a měl krátké vlasy. V kterékoliv restauraci v Americe by ho byli obsloužili, na rozdíl od Jesseho Owense, hrdiny olympiády z roku 1936.