In his finitude each individual begins anew. For his maturing he depends upon authority in order to appropriate the content that can be handed on by … - Karl Jaspers

To decide to become a philosopher seemed as foolish to me as to decide to become a poet.

Byla to zajisté spoluvina nás všech v Německu, že jsme upadli do těchto politických poměrů, že jsme ztratili svobodu a museli žít pod despotickou vládou nekulturních, hrubých lidí. Ale směli jsme si zároveň říci ke své úlevě, že jsme se stali obětí aktů zamaskovaného porušení práva kombinovaných s akty násilí. Jako má člověk, jemuž bylo ublíženo, zajištěné ve státě své právo státním řádem, tak jsme doufali i my, že evropský řád takové státní zločiny nepřipustí.

Existuje solidarita mezi lidmi jako lidmi, v jejímž důsledku je každý spoluzodpovědný za všechno bezpráví a všechnu nespravedlnost na světě, zvláště za zločiny, k nimž dochází v jeho přítomnosti nebo s jeho vědomím. Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen. Jestliže jsem nenasadil svůj život, abych zabránil zavraždění druhých, ale jen jsem přihlížel, cítím se vinen způsobem, který nelze právně, politicky a morálně přiměřeně postihnout. To, že ještě žiji, když se stalo něco takového, spočívá na mně jako nesmazatelná vina. Nejsme-li díky nějaké šťastné okolnosti ušetřeni této situace, dospíváme jako lidé na hranici, kde musíme volit: buď bezpodmínečně – bez vyhlídky na úspěch, bezúčelně – nasadit život, nebo raději zůstat naživu, protože úspěch je nemožný.