Noon. We have to blow the whistle because the Robots don’t know when to stop work. - Karel Čapek

PETR: — Slysite?

JIRI: Co?

PETR: To ticho.

ONDRA: Jako by nekdo chtel neco rici.

PETR: Kdo - ? [Diva se z jednoho na druheho a pak se obrati k rozhlasove skrince.] Uz vim.

OTEC [zveda hlavu]: Co je? [Obraci se k rozhlasu.]

JIRI [zveda hlavu]: Co mate? [Diva se napjate k amplionu.]

[Vsichni obraceni tvari k amplionu. Pauza.]

MATKA: Kdyz chete - Vas uz nic jineho nezajima jen ta valka. [Otoci knoflikem radia.]

KORNEL: Kdyz je valka, mami, tak se dela valka.

MUZSKY HLAS V AMPLIONU: — predvoj se blizi k rece. Dobrovolne cety vyhodily mosty do povetri a jsou pripraveny hajit predmosti do posledniho muze. Nepritel musi byt zdrzen stuj co stuj. Dobrovolnici vam vzkazuji: padneme, ale neustoupime.

ZENSKY HLAS V AMPLIONU: Slyste, slyste, slyste! Volame vsechny muze do zbrane. Volame vsechny muze. Na nas uz nezalezi. Uz nebojujeme za sebe, ale za zem svych otcu a deti. Ve jmenu mrtvych i budoucich, volame do zbrane cely narod!

Musíte zabíjet a panovat, chcete-li být jako lidé. Čtěte dějiny! Čtěte lidské knihy! Musíte panovat a vraždit, chcete-li být lidmi!

„Světová popularita Masarykova není aktuální, protože je trvalá; není v tom, že se o něm svět často doslýchá, nýbrž v tom, že Masarykova osobnost přešla s jakousi tichou samozřejmostí v samu zkušenost i samu obraznost vzdělaného světa